úterý 22. května 2012

Šéf VMware na scéně

Paul Maritz je veterán počítačového byznysu. Jihoafričan, který koncem devadesátých let dosáhl prvního vrcholu své kariéry - v dresu Microsoftu. Byl tehdy ve firmě trojkou (tedy jedničkou po nesesaditelné dvojici Gates - Ballmer) a jeho úkolem bylo vyřešit podivnou krizi, v níž se MS tehdy ocitl: úspěšný, ale bez perspektivy, jak pokračovat. Byla to doba antimonopolních procesů, doba, kdy nervózní Microsoft nedopřával třetím stranám mnoho prostoru, chtěl všechno pro sebe.

Maritz, silně technicky orientovaný manažer, ukázal nové cesty v oblasti back i front office a především dokázal získat vytrácející se důvěru vývojářů softwaru. Mluvil s nimi na rovinu, jako programátor s programátory. Pamatuju jeho neuvěřitelnou přednášku v Amsterdamu, kde ho vývojářská elita Evropy uvítala pískotem a o půl hodiny později vyprovodila potleskem.

A Maritz byl taky tvrďák, který prosadil v Microsoftu zásadu eating our own dog food. Tedy: co vyvineme, to ještě v betě začneme v celé firmě naostro používat. Prý tu frázi dokonce vymyslel. Ani bych se nedivil: ta formulace nevypadá na nikoho z marketingu...

Proč to povídám? Protože dnes je Maritz šéfem VMware, firmy, která je součástí EMC. Za chvíli tady začne mluvit.

Žádné komentáře:

Okomentovat